Základní knihovní funkce

Práce s řetězci

strcat Spojí dva řetězce. <string.h>
strchr Hledá jeden znak v řetězci a vrací index prvního nalezeného. <string.h>
strcmp Porovnává řetězce, jako by se řadily do slovníku. <string.h>
strcpy Kopíruje řetězec z jednoho místa na druhé. <string.h>
strlen Spočítá délku řetězce (bez ukončovací nuly!). <string.h>
strncpy Kopíruje řetězec, ale lze zadat maximální počet zkopírovaných znaků. Místo, kam kopírujete, máte většinou omezené, tak je lepší použít tuto funkci, abyste nezapisovali do paměti někam kam nemáte. <string.h>
strrchr Hledá znak v řetězci zprava - vrací jeho index. Je to poslední výskyt daného znaku v řetězci. <string.h>
strstr Hledá podřetězec v řetězci. (Např. jestli se ve větě vyskytuje dané slovo.) <string.h>
sprintf Jako printf, ale nevypisuje na obrazovku, výstup zapisuje do řetězce (dostává navíc pointer, kam má zapisovat). <stdio.h>
sscanf Jako scanf, ale nečte z klávesnice, nýbrž z řetězce, na který dostane pointer. <stdio.h>

Práce se soubory

fclose Zavře soubor. Je třeba zavolat vždy, když skončíte práci se souborem. <stdio.h>
feof Zjišťuje, zda jsme již na konci souboru. (EOF = End Of File) <stdio.h>
fgets Přečte řádku ze souboru. <stdio.h>
fopen Otevře soubor, vrátí ukazatel, který používáme při práci s ním. <stdio.h>
fprintf Jako printf, ale zapisuje do souboru. <stdio.h>
fputs Zapíše řádku do souboru. <stdio.h>
fread Přečte zadaný počet bytů ze souboru. <stdio.h>
fscanf Totéž jako scanf, ale čte ze souboru. <stdio.h>
fseek Posune se v souboru na nějakou pozici, kde má začít čtení nebo zápis. (Normálně se čte ze začátku souboru.) <stdio.h>
ftell Zjistí, na jaké pozici v souboru se právě nacházíme. <stdio.h>
fwrite Zapíše data (pole bytů) do souboru. <stdio.h>

Práce s pamětí

malloc Touto funkcí si říkáme o kus paměti. Zadáme, kolik jí chceme a ona nám vrátí pointer na začátek. Vždy je nutné otestovat, jestli se povedlo paměť získat, pokud se nepovedlo, vrací NULL. <malloc.h> a <stdlib.h>
free Uvolňuje paměť, která byla naalokovaná pomocí malloc. <malloc.h> a <stdlib.h>
realloc Mění velikost bloku paměti naalokovaného pomocí malloc. Můžeme ji zvětšit či zmenšit, vrátí ukazatel na nový blok. Ten nemusí být shodný s tím, který jsme zadávali ke změně velikosti - funkce se může rozhodnout dát nám úplně jiný blok v paměti. <malloc.h> a <stdlib.h>
calloc Alokuje kus paměti jako malloc, ale navíc v ní nenechává původní (náhodný) obsah, ale vymaže ji (vynuluje). <malloc.h> a <stdlib.h>

Řízení programu

main Hlavní funkce programu, musí být v každém programu, zde začíná jeho vykonávání. ---
exit Okamžitě ukončí celý program. <stdlib.h>
clock Lze použít k měření času v programu, vrací hodnotu, která se zvyšuje, jak program běží. <time.h>

Vstup z konzole a výstup na konzoli

getc Čte jeden znak ze souboru. <stdio.h>
getch Čte jeden znak z klávesnice. <conio.h>
getchar Čte znak z konzole, počká na odřádkování. <stdio.h>
gets Čte jednu řádku z konzole. <stdio.h>
putc Zapíše jeden znak do souboru. <stdio.h>
putch Zapíše jeden znak na obrazovku. <conio.h>
puts Vypíše řetězec na obrazovku a odřádkuje. <stdio.h>
putchar Vypíše jden znak na obrazovku. Stejné jako putch. <stdio.h>
printf Vypisuje na obrazovku řetězec, do kterého vkládá formátovaně čísla a jiné věci, které dostává jako parametr. <stdio.h>
scanf Opak printf, čte z konzole a snaží se to, co přečte, interpretovat například jako číslo a uložit na adresu, kterou dostává jako parametr. <stdio.h>
ungetc Vrátí zpátky znak, který jsme přečetli ze souboru. Přečte se znovu při dalším čtení. <stdio.h>
ungetch Vrátí zpátky znak, který jsme přečetli z klávesnice. Při příštím čtení se to bude chovat, jako bychom ho nepřečetli. <conio.h>

Převodní a jiné funkce

atoi Přečte číslo v řetězci a vrátí integer. <stdlib.h>
atol Přečte číslo v řetězci a vrátí long. <stdlib.h>
atof Přečte číslo v řetězci a vrátí double. (Zde může číslo obsahovat i desetinnou čárku.) <stdlib.h> a <math.h>
tolower Převede znak na malé písmeno. Pokud dostane znak, který nejde převést, nemění ho. <stdlib.h> a <ctype.h>
toupper Převede znak na velké písmeno. Pokud dostane znak, který nejde převést, nemění ho. <stdlib.h> a <ctype.h>
isalnum Zjistí, zda je znak písmeno nebo číslice (alfanumerický). <ctype.h>
isalpha Zjistí, zda je znak písmeno. <ctype.h>
isascii Zjistí, zda je znak ASCII znak - jeho pořadové číslo je <128. <ctype.h>
iscntrl Zjistí, zda je znak řídící - tj <32 (nemá obrazovou reprezentaci). <ctype.h>
isdigit Zjistí, zda je znak číslice. <ctype.h>
isgraph Zjistí, zda znak má nějakou grafickou reprezentaci. (Mezera se počítá jako že nemá.) <ctype.h>
islower Zjistí, zda se jedná o malé písemno. <ctype.h>
isprint Zjistí zda se jedná o znak, který lze normálně vytisknout - totéž co isgraph, ale včetně mezery. <ctype.h>
ispunct Zjistí, zda je znak interpunkční znaménko. <ctype.h>
isspace Zjistí, zda je znak bílý (např. mezera, tabulátor). <ctype.h>
isupper Zjistí, zda je znak velké písmeno. <ctype.h>

isxdigit

Zjistí, zda je znak takový, který se může vyskytovat v zápisu čísla v šestnáctkové soustavě. <ctype.h>