strcat | Spojí dva řetězce. | <string.h> |
strchr | Hledá jeden znak v řetězci a vrací index prvního nalezeného. | <string.h> |
strcmp | Porovnává řetězce, jako by se řadily do slovníku. | <string.h> |
strcpy | Kopíruje řetězec z jednoho místa na druhé. | <string.h> |
strlen | Spočítá délku řetězce (bez ukončovací nuly!). | <string.h> |
strncpy | Kopíruje řetězec, ale lze zadat maximální počet zkopírovaných znaků. Místo, kam kopírujete, máte většinou omezené, tak je lepší použít tuto funkci, abyste nezapisovali do paměti někam kam nemáte. | <string.h> |
strrchr | Hledá znak v řetězci zprava - vrací jeho index. Je to poslední výskyt daného znaku v řetězci. | <string.h> |
strstr | Hledá podřetězec v řetězci. (Např. jestli se ve větě vyskytuje dané slovo.) | <string.h> |
sprintf | Jako printf, ale nevypisuje na obrazovku, výstup zapisuje do řetězce (dostává navíc pointer, kam má zapisovat). | <stdio.h> |
sscanf | Jako scanf, ale nečte z klávesnice, nýbrž z řetězce, na který dostane pointer. | <stdio.h> |
Práce se soubory
fclose | Zavře soubor. Je třeba zavolat vždy, když skončíte práci se souborem. | <stdio.h> |
feof | Zjišťuje, zda jsme již na konci souboru. (EOF = End Of File) | <stdio.h> |
fgets | Přečte řádku ze souboru. | <stdio.h> |
fopen | Otevře soubor, vrátí ukazatel, který používáme při práci s ním. | <stdio.h> |
fprintf | Jako printf, ale zapisuje do souboru. | <stdio.h> |
fputs | Zapíše řádku do souboru. | <stdio.h> |
fread | Přečte zadaný počet bytů ze souboru. | <stdio.h> |
fscanf | Totéž jako scanf, ale čte ze souboru. | <stdio.h> |
fseek | Posune se v souboru na nějakou pozici, kde má začít čtení nebo zápis. (Normálně se čte ze začátku souboru.) | <stdio.h> |
ftell | Zjistí, na jaké pozici v souboru se právě nacházíme. | <stdio.h> |
fwrite | Zapíše data (pole bytů) do souboru. | <stdio.h> |
malloc | Touto funkcí si říkáme o kus paměti. Zadáme, kolik jí chceme a ona nám vrátí pointer na začátek. Vždy je nutné otestovat, jestli se povedlo paměť získat, pokud se nepovedlo, vrací NULL. | <malloc.h> a <stdlib.h> |
free | Uvolňuje paměť, která byla naalokovaná pomocí malloc. | <malloc.h> a <stdlib.h> |
realloc | Mění velikost bloku paměti naalokovaného pomocí malloc. Můžeme ji zvětšit či zmenšit, vrátí ukazatel na nový blok. Ten nemusí být shodný s tím, který jsme zadávali ke změně velikosti - funkce se může rozhodnout dát nám úplně jiný blok v paměti. | <malloc.h> a <stdlib.h> |
calloc | Alokuje kus paměti jako malloc, ale navíc v ní nenechává původní (náhodný) obsah, ale vymaže ji (vynuluje). | <malloc.h> a <stdlib.h> |
main | Hlavní funkce programu, musí být v každém programu, zde začíná jeho vykonávání. | --- |
exit | Okamžitě ukončí celý program. | <stdlib.h> |
clock | Lze použít k měření času v programu, vrací hodnotu, která se zvyšuje, jak program běží. | <time.h> |
getc | Čte jeden znak ze souboru. | <stdio.h> |
getch | Čte jeden znak z klávesnice. | <conio.h> |
getchar | Čte znak z konzole, počká na odřádkování. | <stdio.h> |
gets | Čte jednu řádku z konzole. | <stdio.h> |
putc | Zapíše jeden znak do souboru. | <stdio.h> |
putch | Zapíše jeden znak na obrazovku. | <conio.h> |
puts | Vypíše řetězec na obrazovku a odřádkuje. | <stdio.h> |
putchar | Vypíše jden znak na obrazovku. Stejné jako putch. | <stdio.h> |
printf | Vypisuje na obrazovku řetězec, do kterého vkládá formátovaně čísla a jiné věci, které dostává jako parametr. | <stdio.h> |
scanf | Opak printf, čte z konzole a snaží se to, co přečte, interpretovat například jako číslo a uložit na adresu, kterou dostává jako parametr. | <stdio.h> |
ungetc | Vrátí zpátky znak, který jsme přečetli ze souboru. Přečte se znovu při dalším čtení. | <stdio.h> |
ungetch | Vrátí zpátky znak, který jsme přečetli z klávesnice. Při příštím čtení se to bude chovat, jako bychom ho nepřečetli. | <conio.h> |
atoi | Přečte číslo v řetězci a vrátí integer. | <stdlib.h> |
atol | Přečte číslo v řetězci a vrátí long. | <stdlib.h> |
atof | Přečte číslo v řetězci a vrátí double. (Zde může číslo obsahovat i desetinnou čárku.) | <stdlib.h> a <math.h> |
tolower | Převede znak na malé písmeno. Pokud dostane znak, který nejde převést, nemění ho. | <stdlib.h> a <ctype.h> |
toupper | Převede znak na velké písmeno. Pokud dostane znak, který nejde převést, nemění ho. | <stdlib.h> a <ctype.h> |
isalnum | Zjistí, zda je znak písmeno nebo číslice (alfanumerický). | <ctype.h> |
isalpha | Zjistí, zda je znak písmeno. | <ctype.h> |
isascii | Zjistí, zda je znak ASCII znak - jeho pořadové číslo je <128. | <ctype.h> |
iscntrl | Zjistí, zda je znak řídící - tj <32 (nemá obrazovou reprezentaci). | <ctype.h> |
isdigit | Zjistí, zda je znak číslice. | <ctype.h> |
isgraph | Zjistí, zda znak má nějakou grafickou reprezentaci. (Mezera se počítá jako že nemá.) | <ctype.h> |
islower | Zjistí, zda se jedná o malé písemno. | <ctype.h> |
isprint | Zjistí zda se jedná o znak, který lze normálně vytisknout - totéž co isgraph, ale včetně mezery. | <ctype.h> |
ispunct | Zjistí, zda je znak interpunkční znaménko. | <ctype.h> |
isspace | Zjistí, zda je znak bílý (např. mezera, tabulátor). | <ctype.h> |
isupper | Zjistí, zda je znak velké písmeno. | <ctype.h> |
isxdigit |
Zjistí, zda je znak takový, který se může vyskytovat v zápisu čísla v šestnáctkové soustavě. | <ctype.h> |